Zeměpisné údaje
Baleáry leží ve Středozemním moři východně od Španělska. Baleárské ostrovy jsou jedním ze Španělských autonomních území sestávajících z jedné provincie. Větší ostrovní skupina na východě zahrnuje ostrovy Mallorca, Menorca, a Carberera; menší západní skupina se sestává z ostrovů Ibiza a Formentera
Geologicky jsou tyhle vzhledově velmi rozdílné ostrovy pokračováním pohoří Andalusie. Nejvyšší hory jsou na ostrově Mallorca. Pobřeží je členité a strmé, zejména na ostrově Ibiza. Subtropické klima je zde velmi ovlivňováno mořem, to znamená, že jsou zde horká léta a mírné zimy. Deště se zde vyskytují většinou jen na jaře a na podzim. Mallorca a její horské pásmo vykazuje nejvyšší průměrné horské srážky. Suché období trvá od května do srpna. Původní porost na Baleárských ostrovech téměř vymizel zemědělskou činností. Nyní převládá vegetace křovin podobných macchii. Unikátní je ostrovní fauna, která zahrnuje řadu plazů, včetně živorodé mallorské ropuchy.
Historie
Baleáry mají dlouhou historii, jsou bohaté na prehistorické památky. Za jejich historii se zde vystřídali Féničané, Kartaginci i Římané. Jméno Baleáry pochází z latinského slova balearii (praky vrhající kámen). Později byl ostrov obsazen Vandaly a po nich Maury. Ve 13. Století byly Baleáry připojeny k Aragonskému království a staly se střediskem středověké kartografie. Od roku 1708 do roku 1802 byly Baleárské ostrovy Britskou državou.
Současnost
Nejvíce obyvatel má Mallorca, s nejvyšší koncentrací obyvatelstva ve městě Palma de Mallorca. Menorca vyniká rozsáhlým pastevectvím a rybolovem. Na Menorce také těží mořská sůl, která je získávána vysušováním vody. Stejně jako Kanárské ostrovy mají Baleárské ostrovy největší příliv peněz z turismu.
